|
|
Téma diktatury v argentinských literárních dílech Amalia, El matadero a Facundo
Baranecká, Lenka ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá třemi argentinskými díly, které řadíme souhrnně do literatury o diktátorech. Zkoumanými díly jsou El matadero od Estebana Echeverríi, Facundo od Dominga Faustina Sarmienta a Amalia od Josého Mármola. V úvodní teoretické části je popsána historie Argentiny, stručné životopisy autorů, charakteristika žánrů a období vzniku děl a krátké pojednání o literatuře o diktátorech všeobecně. V praktické části následují rozbory všech tří děl, kde se autorka věnuje především znakům diktátorského režimu; v El mataderu zejména popisu teroru a atmosféry, v Amalii postavě diktátora a v díle Facundo potom hlavně rozdílu civilizace a barbarství, v němž Sarmiento spatřuje původ problémů. Každé dílo je žánrově i příběhově jiné, a proto je v rozboru každého z nich pozornost obracena k různým důležitým znakům, ve kterých autorka vidí to, co je spojuje. V závěru autorka zhodnotí své poznatky.
|
|
|
Hispanoamerická literární tradice v díle Jorgeho Luise Borgese
Krátká, Tereza ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl představit argentinskou literární tradici v esejistickém a poetickém díle Jorgeho Luise Borgese z počátku jeho tvůrčího období (dvacátých a třicátých let 20. století). Korpus zkoumaných děl tvoří tři básnické sbírky - Vroucnost Buenos Aires, Měsíci tváří v tvář, Sanmartínský sešit a tři knihy esejů - Evaristo Carriego, Rozměr mé naděje a Jazyk Argentinců. Text se nejprve zaměřuje na argentinský (respektive hispanoamerický) kulturní kontext přelomu 19. a 20. století. Následná textová analýza šesti vyjmenovaných knih reflektuje v další části práce pět stěžejních Borgesových argentinských motivů - pampu, gauča, compadrita, Buenos Aires a jeho předměstí a diktátora. Autorka si všímá Borgesových různých postojů vůči argentinskému tématu a dochází k závěru, že Argentina představuje pro Borgese velmi důležité téma, které do značné míry ovlivnili Borgesovi předchůdci (např. Sarmiento, Hernández nebo Lugones). Klíčová slova: Jorge Luis Borges, argentinská literární tradice, kulturní identita, textová analýza, Buenos Aires, předměstí, pampa, compadrito, diktátor.
|
|
|
Dynamika vnitrostranického teroru na lokální úrovni KSČ v době pozdního stalinismu
Lóži, Marián ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Blaive, Muriel (oponent)
Diplomová práce usiluje postihnout a interpretovat procesy, které během vrcholícího období stalinismu určovaly průběh i výsledky vnitrostranického teroru v lokálních - především krajských a okresních - organizacích Komunistické strany Československa. Rozsáhle se zabývá stavem, který tehdy na nižších příčkách stranického organismu panoval. Sleduje nejen způsoby fungování, respektive dysfunkce, hierarchické mašinérie, ale také partikulární zájmy jednotlivců či celých skupin uvnitř strany. Pod označením vnitrostranický teror potom současně zahrnuje diktátorskou praxi vedoucích činovníků, jež se na lokální úrovni ustavila, i boj proti ní vedený funkcionáři a aktivními straníky. Obě skutečnosti nevysvětluje zvnějšku na základě jakýchsi obecných příčin, ale jako samostatné fenomény s vlastními podmínkami a dynamikou, které se region od regionu více či méně odlišovaly. Výsledné scénáře tudíž napříč organizacemi vykazovaly značnou rozmanitost. Konečně velký prostor je věnován stalinské ideologii, která není vnímána jako sevřená doktrína vytvářející poslušné poddané, ale jako komplexní diskurs dávající členům strany slovník k jednání a dosahování vytyčených cílů. Poskytovala výbavu a formulovala cíle jak tzv. diktátorů, tak jejich odpůrců. Její úloha ve vnitrostranickém teroru je proto spatřována jako...
|
|
|
Mario Vargas Llosa: Kozlova slavnost - beletrie vs. historická realita
Stejskalová, Hana ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Charvátová, Anežka (oponent)
(česky) Bakalářská práce zkoumá román Maria Vargase Llosy, Kozlova slavnost. Je jeho analýzou z historického pohledu. První část se věnuje dějinám Dominikánské republiky s kladeným důrazem na období vlády Rafaela Trujilla, a to především na poslední roky jeho vlády. Věnuje se jeho politice, kultu osobnosti a stopě, kterou zanechal v dominikánských dějinách. Druhá část je srovnáním historické reality s literární prezentací Maria Vargase Llosy. Zkoumá nakolik je autor věrný historickým faktům a ukazuje, kde si vypomáhá fikcí. Dále pak analyzuje jednotlivé postavy románu a objasňuje, proč jsou klíčové pro charakteristiku Trujilla a jeho režimu. Závěrečná kapitola obhajuje román jako historický pramen, přestože se jedná o historický román.
|
|
|
Téma diktatury v argentinských literárních dílech Amalia, El matadero a Facundo
Baranecká, Lenka ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá třemi argentinskými díly, které řadíme souhrnně do literatury o diktátorech. Zkoumanými díly jsou El matadero od Estebana Echeverríi, Facundo od Dominga Faustina Sarmienta a Amalia od Josého Mármola. V úvodní teoretické části je popsána historie Argentiny, stručné životopisy autorů, charakteristika žánrů a období vzniku děl a krátké pojednání o literatuře o diktátorech všeobecně. V praktické části následují rozbory všech tří děl, kde se autorka věnuje především znakům diktátorského režimu; v El mataderu zejména popisu teroru a atmosféry, v Amalii postavě diktátora a v díle Facundo potom hlavně rozdílu civilizace a barbarství, v němž Sarmiento spatřuje původ problémů. Každé dílo je žánrově i příběhově jiné, a proto je v rozboru každého z nich pozornost obracena k různým důležitým znakům, ve kterých autorka vidí to, co je spojuje. V závěru autorka zhodnotí své poznatky.
|
|
|
Postava diktátora v románech M. Á. Asturiase Pan prezident a M. V. Llosy Kozlova slavnost
Schumannová, Klára ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Núňez Tayupanta, Lucie (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce zkoumá romány s diktátorskou tematikou, které jsou typické pro hispanoamerickou literaturu. Zaměřuje se na postavu diktátora ve dvou románech hispanoamerické literatury: postavu diktátora Rafaela Trujilla v Kozlově slavnosti Maria Vargase Llosy a postavu Manuela Estrada Cabrery v Panu prezidentovi Miguela Ángela Asturiase. V teoreticky zaměřené části se práce zabývá pojmem diktatury a nedemokratických režimů. Dále je popsána situace Latinské Ameriky ohledně diktatur, a především se zabývá tradicí románů s diktátorskou tematikou, jejich objevením a typologií. Následující část je více praktická a zaměřuje se již na konkrétní díla, v nichž zkoumá, kromě okolností vzniku díla a historických souvislostí, literární zobrazení diktátora a jeho režimu, vykreslení atmosféry a také stylistické prostředky využité pro autentické popisy vládců. Závěrečná kapitola srovnává oba diktátory.
|
host ::
RSS.